Retropolis 2: Never Say Goodbye

Na point-and-click adventurách, které jsme si užili, zejména v 90. letech, bylo něco neuvěřitelně okouzlujícího. Je to žánr, který možná úplně nevymřel (v posledních letech jsme viděli několik dobrodružství tohoto druhu), ale byl alespoň trochu zapomenut. VR titul Retropolis 2 lze nejlépe popsat jako takovou hru, ale z pohledu první osoby a ve VR. Vracíme se k detektivovi Philip's Log z první hry z roku 2021 a protože jsem ji nehrál, musel jsem se podívat na nějaká videa a přečíst si o ději hry, abych byl připraven na toto pokračování.

Philipova milenka Jenny záhadně zmizí a postava, která si říká Kouzelník, tvrdí, že ji má ve svém zajetí. Dostaneme hru, která je rozdělena do čtyř epizod, kde je Philips poté vržen do záhady, která jak z hlediska příběhu, tak především z hlediska hratelnosti připomíná point and click tituly z minulosti. Hru vidíte z pohledu první osoby, ale nemůžete se volně potulovat, místo toho pomocí dlouhých robotických paží zkoumáte objekty v prostředí. "Robot?", můžete se zeptat. A ano, všichni obyvatelé města Retropolis jsou mechanického druhu, dostává se nám jakéhosi futuristického noirového stylu s jasnými barvami a okouzlujícím vizuálním stylem, který je navíc ručně kreslený. Celá atmosféra hry opravdu dýchá něčím zvláštním a zvolený design se mi líbí, i když okolí může často působit trochu opuštěně.

V každém z těchto prostředí je často řada předmětů, které je třeba sebrat a umístit na nějaké místo, abyste se mohli posunout dál. Někdy je to docela složité, ale zároveň velmi jasné, kdy se vám to podaří a často rychle pochopíte, kam kam umístit. K dispozici máte také malou truhlu, kam můžete předměty umístit, abyste je nemuseli nosit. Pak už je to hlavně o prozkoumávání samotné scény a následném umisťování předmětů nebo řešení nějaké hádanky, abyste se v ději posunuli dál a dostali se na nová místa.

Retropolis 2 je v mnoha ohledech poměrně jednoduchý, a o to jde. Vývojáři chtějí nabídnout relaxační a přístupný herní zážitek, který se bude hrát vsedě a bez nutnosti se příliš hýbat. Pro mě je to skvělé, ale moc mi chybí možnost procházet se po místech, která navštívíte. Jste tak nějak vždy uzamčeni na místě a můžete se pouze otáčet, ale nemůžete se pohybovat kolem nebo se přibližovat k věcem, ale jen natahujete ruce k věcem, které se rozsvítí, pokud se s nimi lze integrovat. Skutečná interakce s věcmi je v pořádku, ale spíše řídká a stává se příliš jednoduchou a očesanou, když je pohybový vzorec uzamčen ve své poloze. Chápu smysl tvorby hry, kde jen klikáte a otáčíte, ale jak jsem řekl, je to trochu příliš jednoduché.

Ačkoli jsou některé vizuály očesané velkými černými plochami a světelnými zdroji, které ukazují pouze to, co je třeba ukázat, vizuální styl stačí k tomu, aby to vše bylo velmi okouzlující. Líbí se mi vše od animací postav robotů až po design většiny lokací. Krátké cutscény, které vidíte jako malé filmy, mě však vytrhávají z virtuální reality, když je vidíte jako 2D film. Celkově je ale design něčím, co tento herní zážitek hodně vylepšuje, a ve všem je mnoho zábavných detailů od nápisů až po někdy svérázné dialogy. Dabing je konzistentně dobrý a hudba často vylepšuje náladu a působí velmi vhodně pro dobrodružství.

Každá ze čtyř epizod, které tvoří příběh, trvá něco málo přes hodinu - samozřejmě v závislosti na tom, jak rychle vyřešíte hádanky, a přes menu se také snadno dostanete k procházce v textové podobě. Některé hádanky nepůsobí úplně zřejmá nebo logická, ale pokud chcete trochu pomoci, aniž byste získali celé řešení, je to dobrý nástroj, jak trochu nakouknout a vyhnout se frustraci z dlouhého zaseknutí na hlavolamu.

Na Retropolis 2: Never Say Goodbye je toho hodně, co se mi líbí, a při pohledu na recenzi první hry je jasné, že se z ní hodně vyvinulo. Líbí se mi svérázné kouzlo hry a hádanky jsou něco, co mě osobně vždy baví. Jak už to tak bývá, ve VR to funguje velmi dobře.

Samotná hra však působí až příliš očesaná a pro samotný formát toho vlastně moc nového nedělá, kromě toho, že je nostalgickou připomínkou právě toho žánru, o kterém jsem mluvil v úvodu. Je to však zábavné dobrodružství se vším všudy a nabízí několik hodin dobré zábavy a přiměřeně záludných hádanek zabalených do skvělého designu.