Japonská demografická krize se v roce 2024 prohloubila, přičemž počet narozených klesl na rekordní minimum 720 988, což je podle ministerstva zdravotnictví (prostřednictvím agentury Reuters) nepřetržitý pokles již devátý rok v řadě.
Tento pokles poukazuje na rychle stárnoucí populaci země a klesající porodnost, a to navzdory řadě opatření zavedených bývalým premiérem Fumiem Kišidou na podporu rození dětí.
I když Japonsko zaznamenalo nárůst počtu sňatků, který vzrostl o 2,2 %, stále nebylo schopno zvrátit širší trend menšího počtu narozených dětí. V ostrém kontrastu se sousední Jižní Koreou, kde míra plodnosti zaznamenala mírný nárůst, zůstala míra plodnosti v Japonsku v roce 2023 na úrovni 1,20.
Odborníci poukazují na faktory, jako je menší počet sňatků, z velké části důsledek pandemie COVID-19, a také silná souvislost mezi mírou sňatečnosti a porodností. Prozatím se teprve uvidí, zda se Japonsku podaří tento trend zvrátit.