Čeština
Sledujte nás
HQ
Gamereactor
Videos

Od Rumble k Ultramega, od kaiju k pomodoro - James Harren Comicon Neapol Rozhovor

Renomovaný umělec byl přítomen na italském kongresu, aby s Gamereactorem hovořil o ilustraci, metodách, poselstvích a vyjadřování.

Audio transcriptions

"Ahoj přátelé, jsem na 25. Comiconu v Neapoli. Je to pro mě konec třetího dne.
Všichni jsme unavení, ale o to víc jsem vděčný, že se ke mně připojil James.
Moc vám děkuji, že jste se k nám připojili."

"Mluvili jsme s mnoha umělci.
Jedna věc, která mě na vás opravdu zaujala a je zajímavá, je, že pokud se nemýlím, čerpáte inspiraci z manga akcí.
Jak jste tuto inspiraci tak nějak načerpali a převedli do tohoto formátu Dark Horse?
No, není to úplně vědomé. Neuměl bych kreslit jinak."

"Vyrostl jsem na manze a na amerických komiksech, takže to ze mě prostě vychází.
Já se o to nesnažím. Tak to prostě je, bohužel.
Jak byste svůj styl definoval vy sám?
Jo, to nevím. Jak jsi říkal, je to tak trochu fúze mnoha různých věcí."

"Mám rád americké komiksy, mangu a mám hodně rád evropské umělce, takže to je to, co to je.
Když už mluvíme o náhodách a věcech, které přicházejí tak nějak samy od sebe, pojďme se bavit o Ultramega.
Tak jsem si nebyl jistý, jestli to bylo inspirováno pandemií, COVIDem nebo, víte, v komiksu, něco vypukne, všude jsou Kaiju, je tam nějaká velká příšera, kterou je třeba porazit, A já jsem si myslel, že tě to možná inspirovalo, ale ve skutečnosti to tak není."

"Bylo to prostě perfektně načasované.
Ano, ano. Prostě velmi zvláštní náhoda.
Začal jsem v roce 2019. Psal jsem to a kreslil. Náhodou to vyšlo, chci říct, v roce 2021 v USA, Buď na začátku roku 2021, nebo na konci roku 2020."

"COVID řádil a byla to jen podivná, opravdu podivná shoda okolností.
Jak jsem říkal, byl tam i ten panel, jak někdo kýchl a lidi se vyděsili.
Je to, víte, prostě jedna z těch věcí. Asi špatné nebo dobré načasování.
A když se ohlédneme za Ultramegou, co mi můžete říct o celém úspěchu té práce?
a jak vnímáte poselství, které jste tím dílem chtěl předat?
Myslím, že to, že byl někdo ochotný si to přečíst, je prostě, jsem za to velmi vděčný."

"Bylo to úžasné. Poprvé jsem psal a kreslil sám pro sebe, což je něco, z čeho jsem byl velmi nervózní.
A to, že to lidé tak dobře přijímají, zejména italské publikum, fanoušci byli neuvěřitelní. Je to prostě, jsem tím velmi, velmi pokořen."

"Reakce byly úžasné.
Pojďme si tedy promluvit o něčem trochu jiném, a to je Rumble.
Rumble je šílený.
Tady bychom to mohli zabalit."

"Řekněte mi něco víc o koncepci, která za tím stojí, o způsobu, jakým jste k tomu přistoupili, co jste vlastně chtěli udělat a jak se k tomu lidé vraceli, jakou jste dostali zpětnou vazbu.
Jo, Rumble, myslím, že to byla práce z lásky.
Byl to opravdu nápad Johna R. Cooteyho."

"V tomto oboru se pohybuje odjakživa.
Myslím, že je to jeden z nejlepších komiksových autorů, které Amerika má.
Úplný sen, se kterým se mi pracovalo.
Jo, chci říct, že za tu podivnost může on, ale asi jsem to nakreslil já, takže jsem to asi moc dobře nesoustředil."

"Ale ne, je to takový šílený nápad.
Líbí se mi, že vzal něco tak epického, mytologického, monstrózního, obrovský příběh, a přitom je to velmi zemité a lidské.
A John se nevyhýbá ani našim slabostem a věcem o lidském stavu."

"Je jedním z nejlepších.
Jste také autorem obálek.
Dovolte mi, abych se vás zeptal na tuto konkrétní roli.
Mluvil jsem tady s několika umělci o tom, že je to, víte, jiné."

"Někdy musíte interpretovat, co se děje uvnitř, že to může, ale nemusí být vaše práce.
Někdy je to jen přidání vlastního, nedotýkáte se toho.
Ale víte, čtenáři musí mít představu o tom, co budou cítit, až budou knihu číst.
O co se tedy můžete podělit v souvislosti s touto zkušeností s obálkami?
A co můžete vzkázat umělcům, kteří by se možná zajímali o tuto konkrétní roli?
Aha, konkrétně. Dobře."

"Takže ano, u variantních obálek je to opravdu dobrá příležitost prozkoumat světy.
a komiksy, na které byste nemuseli mít čas.
Jo, třeba jsem dělal obálku Vetřelce, jsem velký fanoušek Vetřelce.
A dlouho jsem skicoval a snažil se najít to svoje, co jsem se snažil říct o Vetřelci, ale také vzdát patřičnou poctu něčemu, co se mi líbilo."

"ke kterému chovám hluboké city.
Něco jako Vetřelec, jsem rád, že jsem zmínil Vetřelce, protože to je jedna z těch vlastností.
do které je opravdu těžké vnést vlastní styl.
Všiml jsem si, že je to jako s Hvězdnými válkami, kde to tak nějak musí vypadat jako ta věc."

"A můžeš tak trochu ztratit svou individualitu, když se o to snažíš.
Takže pro mě bylo výzvou, jak vyjádřit svou lásku k Vetřelci.
ale zároveň to udělat tak, aby lidé poznali, že je to moje práce.
nebo to poznali jako něco trochu jiného, než co by možná normálně viděli."

"Takže mám pocit, že to napětí slouží majetku, slouží příběhu nebo knize, ale zároveň se bavit, dát tomu vlastní nádech.
Jsou ještě dvě věci, na které se ptám ostatních umělců.
Jednou z nich je slon v místnosti, kterým je umělá inteligence."

"To si necháme na konec.
A další věc je, jak vy hospodaříte s časem.
Protože si myslím, že to je pro mnohé z vás velmi důležité.
A také pro začínající juniorské umělce: Jak se dá z tohoto procesu zkrátit čas?
Jak mohu být rychlejší, ale zachovat si přitom kvalitu?
Tak jak se ti to podařilo?
Ty jsi samozřejmě pracoval pro několik vydavatelství."

"Pracoval jsi s Marvelem, s DC.
Postupem času ses asi zlepšoval a zrychloval.
Jo, to je věčná otázka.
Stále s tím bojuji, denně, týdně."

"Mám pocit, že rozvrh je tu pořád, termín je tu pořád.
Takže mám různé techniky, které používám, abych se ujistil, že na něčem netrávím příliš času.
nebo abych něco neuspěchal.
Takže pro mě je to hodně pokusů a omylů."

"Hodně používám techniku Pomodoro.
Nevím, jestli jste o ní slyšeli.
Je to tak, že když mám udělat stránku a mám pracovní den, mám před sebou šest hodin.
Rozdělím si panely tak, že na tenhle panel mám hodinu, na tenhle dvě hodiny."

"A mám časovač, který mě upozorní, že odpočítávám.
Takže se dívám na tu hodinu a potřebuji tento panel dokončit do jedné hodiny.
Takže takhle se nebudu motat kolem a udrží mě to soustředěného.
A pak si všechno rozdělím na kousky."

"Je to technika Pomodoro.
Je to to otravné kuchyňské Pomodoro, které probíhá jako klik, klik, klik?
No, trik je v tom, udělat to dřív, než se to spustí.
To je ten trik, že se snažím skončit dřív."

"Takže to není tak otravné.
Takže už mě to zvonění a alarmy neotravují.
Pomodoro je velmi italské slovo.
Rajče, pokud se nemýlím."

"Je to tak? Nevím.
Nikdy jsem, ani jsem o tom nepřemýšlel.
Kolem je spousta Italů.
Možná se můžeme zeptat.
Dobře."

"Závěrečná.
Jo, musel jsem se tě zeptat na umělou inteligenci.
Od různých umělců dostávám různou zpětnou vazbu.
Vnímáte to jako potenciální nástroj, který vám může v budoucnu pomoci."

"Nebo právě mluvíte o čase, který můžete zkrátit?
Nebo to vnímáte jako potenciální hrozbu?
Krádež vašeho stylu a vašich nápadů, nebo obojího?
Bůh."

"Jo, je to tak složité.
Víš, nejsem ten správný člověk, kterého se na to můžu zeptat, protože jsem měl do roku 2022 flip phone.
Nejsem příznivcem prvních technologií.
Používám Photoshop."

"Na skicování mám občas rád iPad, ale velmi rád kreslím na papír.
Nepředpokládám, že bych ho někdy používal.
Je kolem něj hodně negativních názorů.
Nechci přidávat další negativitu, ale ano, uráží mě to."

"Uráží mě umění umělé inteligence.
Opravdu se mi nelíbí, jak to vypadá.
Pro mě je umění lidské a jde o proces.
Je to o potu a lidském duchu, který do jeho tvorby vkládáte."

"Ano, doufám, že se lidem líbí umění vytvořené lidskou rukou.
Zeptal ses mě na okurku.
Tohle je těžký oříšek.
Tannino Liberatore, magistr pro tuto soutěž, mi právě řekl, že to také odstraňuje potěšení."

"Možná existuje způsob, jak s tím žonglovat.
To je zajímavá věc.
Nechci být jedním z mnoha lidí.
Je v pořádku, když si otázku zopakuji?
Už se mi to líbilo."

"Můžete to dokončit.
Už se mi to líbilo.
Pro mě je potěšením umění tvořit.
Potěšením z umění je publikum, které ho přijímá a užívá si ho."

"Nechci být příliš velkohubý, ale je to také utrpení z něj.
Je to bolest z toho.
Je to bolest z toho.
Je to bolest z toho."

"Je to bolest z toho.
Je to bolest z toho.
Nechci být příliš velkohubý, ale je to také utrpení.
Jde o to, že je to těžké."

"Je to fakt, že překonáváte spoustu našich lidských slabostí, abyste to zvládli.
Já nevím.
Není nic lidštějšího než tvorba umění.
Promptní generování mi prostě nesedí."

"Prostě mě to nezajímá.
To je dvakrát pěkná otázka.
Jen na závěr, jaká je vaše nejnovější práce, kterou si můžeme vychutnat.
nebo něco, co se chystá a na co se můžeme těšit?
Nemohu nic oznámit."

"Na spoustě věcí pracuji tajně.
Důvěrné?
Nedávno nebo nejpozději?
Na co se máme těšit, je závěr Ultramegy.
Poslední číslo právě koloroval skvělý Dave Stewart."

"To je číslo svazku...
Pro evropský trh?
Nevím.
V USA je to číslo 9.
Je to úplně poslední číslo."

"Jsem si jistý, že zde bude velmi brzy shromážděn.
Těšíme se na něj.
Děkuji vám za váš čas, Jamesi.
Pojďme si trochu odpočinout."

Rozhovory

Další

Videa

Další

Filmové trailery

Další

Trailery

Další

Události

Další