Povídáme si o tématech, technikách, humoru a dalších věcech s přátelským francouzským autorem, který stojí za filmy Zombillenium, Péchés mignons a La Révolution des Crabes, který měl svou vlastní výstavu na obrovském italském komiksovém conu.
"Ahoj přátelé, jsme na 25. Comiconu v Neapoli, v Neapoli a je to krásné, je to tu plné lidí, bude to hlučné.
A je to skvělé, protože se k nám připojil Arthur de Pins a za vámi máme krásnou výstavu o vaší práci Takže vám moc děkuji, že jste se k nám připojil. Na vašem profilu se mi líbí jedna věc: říká se tam, že jste se vzdělával na velmi náboženském místě."
"takže jste přirozeně začal kreslit nahé ženy a příšery. Co mi o tom můžete říct?
Myslím, že je to příčinná souvislost, protože samozřejmě, nevím, kde jste to vyčetl, ale je to pravda, vyrůstal jsem v katolické škole, kde jsem se učil na a byli tam jenom kluci, takže jsem přirozeně skončil u toho, že jsem si vytvářel nahé ženy, démony a čarodějnice a tak dále."
"takže pro mě to byla taková pomsta, protože samozřejmě v té době neměli rádi, když jsem kreslil takové věci.
a teď, když jsem dospělý, tak se snažím pomstít za své dětství, takže si myslím, že to dělá každý umělec.
Mám to štěstí, že znám tvou tvorbu, ostatní umělce, se kterými tu děláme rozhovor, tolik neznám."
"Znám vaše řemesla, znám vaše ženy, pojďme si trochu víc popovídat o ženách.
Jaké poselství jste chtěla vyslat o komplexech a ženách a o přirozenějším chování k tělu svým velmi úspěšným seriálem?
a myslíte si, že by toto poselství mohlo být užitečné i v dnešní době?
No, vlastně nevím, jestli by to bylo užitečné, protože nevím, kdo teď čte Peche Mignon."
"Peche Mignon, což je italsky Icchio d'Officio.
Jo a ve španělštině je to jinak, takže jsem to nechtěl pokazit.
Ve Španělsku je to Peccato Vignale.
Když jsem ho začal vytvářet, chtěl jsem něco ukázat, napsat něco o sexualitě."
"ale mluvit o všem, co se týká sexuality, ale také o něčem velmi roztomilém.
Chtěl jsem přidat sexualitu a roztomilost a zpětně v těch dnech, které opravdu neexistují.
Bylo to na začátku tisíciletí?
Ano, začátkem roku 2000 tu samozřejmě byl erotismus, pornografie, ale většinou pro muže."
"a pokaždé to bylo něco dost divného, protože to bylo velmi násilné.
a chtěl jsem, aby si to každý přečetl, chtěl jsem, aby se každý cítil znepokojen a cítil se bezpečně, když to četl.
Tak jsem začal dělat Peche Mignon.
A jakou máš zpětnou vazbu konkrétně od žen?
Alespoň mé ženě se to líbí Co vám ženy říkaly o tomto krásném díle?
No, myslím, že hodně z nich bylo vděčných, protože to tělo, samozřejmě ten způsob, jakým jsem ho nakreslila, je docela, teda líbí se mi to."
"Není to produkt, že ne?
Není to výrobek, ale podle mě je to velmi blízké prehistorické Venuši, kterou vidíte s velkými boky.
Protože pro mě je to jako karikatura ženskosti.
ale jde o to, že všechny postavy jsou stejné, myslím tím, že mají stejný tvar."
"mají stejné vzory, takže není žádný Peche Mignon, nejsou tam oškliví lidé nebo hezcí lidé.
Všichni jsou nakresleni stejně, mají velkou hlavu, velké boky.
Takže to je pro mě další způsob, jak mluvit o tom, co je podstatné, aniž bych se staral o špinavé standardy a všechno ostatní.
A aniž by to bylo urážlivé, je to velmi uctivé."
"Dobře, když mluvíme o stylech a o tom, jak kreslíte, pojďme si promluvit o řemeslech.
Pokud se nemýlím, začal jsi s tím jako s animovaným produktem.
a pak vás to naučilo něco nového pro vaše statické obrázky, pro vaši kresbu, pro vaše statické obrázky.
Je to tak?
Co mi můžete říct o celém procesu přechodu na animovaný film a následném učení se něčeho nového pro statické obrázky?
No, vlastně to začalo v roce 2004, kdy jsem natočil krátký film s názvem La Révolution des Crabes."
"Takže to byl jen pětiminutový krátký film.
Vlastně jsem ho začal dělat jenom proto, abych si vydělal nějaké peníze, když člověk dostane nějaké peníze z fondu.
jako financování svého filmu.
Tak jsem začal a neuspěl, ale přesto jsem se rozhodl film dokončit."
"Takže jsem ten film dokončil sám, dokonce i hlasy jsem namluvil sám.
Dělal jsem to ve Flashi, Flash 5, což je velmi starý software.
A ten krátký film byl hodněkrát shlédnut na internetu.
V té době ještě neexistoval YouTube, ale vytvořil jsem odkaz, kam si ho lidé mohli poslat e-mailem."
"a kliknout na odkaz a podívat se na film A pak byl promítán na mnoha festivalech, získal například cenu veřejnosti v Nancy.
Byl promítán v Japonsku, v USA a byl to docela úspěšný film.
A potom jsem se rozhodl natočit další dva krátké filmy a nakonec z toho byl jeden projekt celovečerního filmu."
"A nakonec z toho byl komiks, komiks zdarma.
Komiksy mám, na krátký film jsem se nedíval.
Líbí se mi ten minimalistický styl a jakési poselství.
Co jste mi tedy mohl říct, co jste chtěl těmito příběhy sdělit?
No, pro mě je to pohádka se zvířaty."
"Takže je to se zvířaty, ale mluví se tam o lidech.
A je to pohádka o hlouposti, o strachu nebýt sám.
Když jsem byl malý, vždycky mě fascinovali krabi.
protože jsem nechápal, jak chodí."
"Nevěděl jsem, jestli chodí bokem, protože oni mohli chodit jenom bokem.
nebo proto, že nevěděli, že mohou chodit před nimi.
To je něco, co jste reflektovali.
Ano, a tak se z toho stal příběh, který byl někde v mé mysli."
"A tak jsem z toho jednoho dne udělal krátký film a pak komiks.
A příběh se odehrává po válce, je to mezi 60., 70. a 80. lety.
A na pláži, kam jsem chodil, když jsem byl dítě.
Takže pro mě to byl také způsob, jak oslavit ztracené dětství."
"Nevím, něco takového.
A rozdíl také mezi krátkým filmem a komiksem.
V komiksu jsou také lidské postavy.
Jsou to vedlejší postavy, ale pro kraby jsou velmi důležité."
"Protože krabi vidí lidi jako bohy.
Protože krabi nemohou na začátku chodit před nimi.
Takže jsou příliš hloupí na to, aby věděli, že mohou chodit před nimi.
A potom, nechci kazit konec."
"Ne, musíte se podívat na krátký film a koupit si knihy.
Ano, v určitém okamžiku se vyvíjejí, takže ano, musíte si je přečíst.
Když jsme mluvili o technice, říkali jsme, že přecházíme od animace ke statickým obrázkům.
A pak se staneš plně ilustrátorem."
"A to je dodnes, že?
Ano Co o tom můžete říct umělcům?
No, kromě toho, že jsem natočil film Zombieland.
Který jsem se vrátil k animaci, ale samozřejmě jsem neanimoval sám sebe."
"Myslím, že je běžné, že lidé přejdou od animace ke komiksu.
Je to běžnější než opačný postup.
A v komiksovém průmyslu znám spoustu kolegů, přátel, kteří to udělali stejně.
Někteří z nich jsou velmi slavní, například Juanro Guarnido."
"Ale také, nevím, možná třetina z nich, myslím.
Hodně lidí, zejména z Les Gobelins nebo z Les Articaux nebo z mnoha dalších škol.
A pokaždé ze stejného důvodu.
Protože komiksy nám umožňují vytvořit si vlastní příběh, vyprávět vlastní příběh."
"Protože animace, pokud chcete vyprávět svůj vlastní příběh, může trvat roky.
Aby vás přijal producent a abyste svůj projekt prezentovali tisíckrát.
A je to normální, protože to stojí spoustu peněz.
Takže si musí být jistí, že to bude dobrý projekt."
"V komiksech přijdete, uděláte třeba pět stránek a svůj projekt předložíte jen jednomu člověku.
A on řekne: "Dobře, a pak můžeš jít.
A potom se z tvého komiksu může stát něco.
V něco animovaného Takže i když chcete dělat animaci, nejlepší a nejkratší cestou je udělat nejprve komiks."
"To je velmi zajímavé.
Dobře, na závěr se vás musím zeptat na nějaké milénium.
Ano Co mi můžete říct o tom, jak se fanouškům líbí vaše nejnovější dílo?
O tom, na co se vás tady na Comic-Conu lidé ptají?
A co bude následovat?
No, to je spousta otázek."
"Je to trojnásobné finále Začnu s Comic-Conem No, lidé se mě tu ptají hlavně na Pêché Mignon.
Tedy, tohle není Pêché Mignon, protože je to úplně jiné, ale je to stejný druh uměleckého stylu."
"Ptali se mě na Pêché Mignon, na Sladkou papriku.
Protože jsem dělal obálku díla Myrky Mdolfo.
A to samé udělala i pro Pêché Mignon.
Je to moje první crossoverová spolupráce."
"Myslím, že proto, že je to kniha, kvůli které bych tu měl být.
Pêché Mignon, Icolo Fiso, italsky A můj další projekt je velmi odlišný Je o rytířích Nevím, jestli..."
"Rytíři jako...
Rytíř s K Dobře, jako moje příjmení Ano A tak se bude odehrávat během křížových výprav."
"A v podstatě je scénář velmi jednoduchý Je to jako Sedm samurajů nebo Sedm statečných.
Ale s rytíři místo samurajů.
Kdy můžeme očekávat, že se na to podíváme?
Možná v roce 2026, myslím."
"Protože to nechtějí zveřejnit.
Budou dvě knihy A tu první nevydají, dokud nedokončím tu druhou.
Samozřejmě.
Takže si bohužel budete muset počkat."
"Těšíme se, až se na to podíváme To je ten název? Rytíři?
Název v tuto chvíli zní Klub rytířů Klub rytířů To je ta slovní hříčka Je to slovní hříčka kvůli tvému příjmení, že?
Ano, takový Knight Club."
"Dobře, musím vám poděkovat.
Před deseti lety jsi nám dal tohle Ano, jsem tak...
Podepsal jste tuto knihu Udělali jsme z toho svatební pozvánku."
"Tak to bylo šílené.
Nečekal jsem, že se znovu setkáme.
Tak tohle je krásné.
A já mám radost i za tebe.
Na vaši svatbu Děkuji mnohokrát Děkuji, Arture Není zač Děkuji mnohokrát"