Starověké římské armády jsou známé svou silou a efektivitou, ale nové výzkumy naznačují, že Římané mohli mít ještě sofistikovanější zbraňové systémy, než se dříve myslelo.
Podle italských badatelů, kteří své poznatky zveřejnili ve vědecké publikaci Heritage, nám uvádějí, že kruhové poškození nalezené na zdech Pompejí pravděpodobně pocházelo z tzv. "polybolu", řeckého opakovaného katapultu. To je to, co výzkumníci popisují jako jakýsi "starověký kulomet", jak uvádí The Telegraph.
Studie vychází z objevu podivných kráterů ve tvaru vějůře na severní stěně Pompejí. Tyto škody byly mimořádně dobře zachované, navzdory římským opravám, bombardováním během druhé světové války a přírodním katastrofám. Nálezy pocházejí z roku 89 př. n. l., kdy město obléhala římská armáda pod vedením Lucia Kornélia Sully. Nakonec se Sullovi podařilo město izolovat, odříznout jeho zásobovací cesty a donutit ho ke kapitulaci po dlouhém obléhání.
Výzkumníci z Luigi Vanvitelli University v Kampánii a Univerzity v Bologni strávili pět let analýzou poškození pomocí moderních digitálních měřicích technik. Postavili trojrozměrné modely poškození zdí a porovnali je se známou starověkou vojenskou technologií. Výsledky silně naznačovaly použití polybola, který byl schopen vystřelovat kovové projektily v rychlém sledu. Polybolos je založen na řeckém inženýrství a liší se od tradičních katapultů tím, že měl automatizovaný nabíjecí mechanismus.
Výzkumníci také poukázali na to, že krátery nalezené ve zdech Pompejí nevznikly v důsledku prolomení opevnění. Cílem bylo konkrétně eliminovat jeho obránce.
Konečný osud Pompejí je nejvíce známý erupcí Vesuvu v roce 79 n. l., která pokryla město popelem a pemzou. Právě tato katastrofa také pomohla zachovat starší stavby a škody, které nyní poskytují nové informace o starověkém válčení.
Americký televizní pořad Mythbusters se kdysi pokusil postavit vlastní polybola. Jejich projekt měl své vlastní problémy.
Římané byli trochu jiní, než si možná pamatujeme z Asterixe a Obelixe.