Pět nejlepších her Super Nintendo

5. Super Probotector

V této éře existovalo neuvěřitelné množství skvělých side-scrolling akčních her, ale nejlepší ze všech byla Contra III, která se v Evropě jmenovala Super Probotector. Dva roboti, kteří nahradili machistické hrdiny, do hry ve skutečnosti zapadli ještě lépe a přispěli k skálopevnému futuristickému prostředí s fenomenálním ovládáním hry, skálopevnou akcí, neuvěřitelně dobrým soundtrackem, rozmanitou hratelností, prvotřídními souboji s bossy a herní smyčkou tak dobrou, že ji často hraji dodnes.

4. Tajemství many

Dlouho jsem debatoval, zda do tohoto seznamu zařadit Final Fantasy VI nebo Secret of Mana, ale nakonec, jak vidíte, jsem zvolil Mana. Za prvé, Final Fantasy VI nikdy nevyšla v Evropě a za druhé, pravděpodobně jsem si s tím užil více zábavy, v neposlední řadě proto, že jste mohli hrát místní kooperaci. Secret of Mana se pro mě - a mnoho dalších hráčů - stala vstupní branou k japonským hrám na hrdiny a zůstává jednou z nejlepších her Square Enix (jak se jim nyní říká) kdy vydána.

3. The Legend of Zelda: Odkaz na minulost

Po dvou skvělých Zelda hrách pro NES, které se od sebe velmi lišily, nás Nintendo (jako obvykle) zasáhlo novým dobrodružstvím, které mělo opět nový koncept. Intro, kde Link vyrazí do bouře, je vynikající a následuje přibližně 15 hodin dobrodružné magie, kde Nintendo znovu a znovu dokazuje, proč je pravděpodobně nejlepším vývojářem v herním světě.

2. Svět Super Mario

Místa dvě a tři pro Super Nintendo jsou tak obtížná na zařazení, že je to téměř trestné. Upřímně řečeno, mohl jsem si vyměnit místa podle nálady dne, ale právě tady a teď se dostávám k Mariovu čtvrtému pořádnému plošinovkovému dobrodružství, které je možná jeho nejlepší vůbec. Každá jednotlivá úroveň je jakýmsi jedinečným mikrokosmem se zvláštní hratelností, alternativními cestami a tunami tajemství. Je to nejlepší dvourozměrná plošinovka všech dob? Vlastně si myslím, že ano.

1. Street Fighter II Turbo: Hyper boj

Hádám, že mnozí z vás třesou pěstmi ve vzduchu a křičí věci, které byste neměli říkat před svou mámou, ale první místo bylo pro mě vlastně nejjednodušší místo. Street Fighter II pro mě definoval nejen éru Super Nintendo, ale celá 90. léta a nezanedbatelnou část 00. let. Sama o sobě udělala z bojového žánru giganta, jakým je dnes, a vytvořila pravidla pro to, jak by se vše mělo dělat, doplněná o nejlepší obsazení postav, jaké kdy bojová hra měla. S nadčasovým soundtrackem a hratelností imunní vůči zubu času je to něco, co si užívám i dnes, a jedna z pěti nejlepších her, které jsem kdy hrál.