Poslední hra v sérii, Like a Dragon: Infinite Wealth, docela změnila můj pohled na tuto sérii. Opravdu jsem si užil Ichibanova dobrodružství na Havaji, a přestože zdaleka nejsem redakčním veteránem této herní série, trochu jsem si namočil palec do vody s řadou her na kontě. Proto byl poměrně velký zájem podívat se na nejnovější vpád Prime Video do tvorby sérií založených na hrách a vzhledem k tomu, jak skvěle se jim to podařilo Fallout, stále existovala naděje na něco podmanivého a dobře udělaného s Yakuza.
Jak se dalo očekávat, okamžitě nás přivítá detailní záběr na tetování. Jedna z hlavních postav seriálu je ve stísněné cele a rychle se dozvídáme, že seriál se odehrává jak v roce 1995, tak o 10 let v budoucnosti. Po incidentu jsou čtyři osiřelé postavy chyceny v podsvětí a kolotoč plný intrik, násilí a spletitých vazeb mezi postavami, které sledujeme, může začít. Velká část pozornosti je zaměřena na Kazuma Kiryu, ale tři přátelé z dětství se také dočkají malých příběhů. Nicméně právě v těchto příbězích spočívá jedno ze dvou velkých zklamání: je zde jen málo vzrušení nebo vzrušení. Příběh pokračuje zvláštním tempem, kde nejen skoky mezi 10 lety věci docela pokazí, ale také scény působí zdlouhavě a v některých případech docela nepatřičně. Jistě, jsou tu postavy s velkým soustředěním, jako jsou hlavy různých klanů a pak čtyři osiřelí přátelé, ale je to také změť jmen a lidí, o kterých úplně ztratíte přehled. Podobně rozpletené nitky jsou zpracovány s podivným zaměřením a přispívají k tempu, které se často zdá příliš pomalé.
Dalším zklamáním kromě toho je, že jako adaptace herní série to většinou působí, jako by si na jméno nalepili ve snaze vzbudit zájem lidí. Jistě, dokážu pochopit, že s těmi nejpodivnějšími prvky z her nemusí být tak snadné něco udělat, ale otázkou je, zda to neměli udělat tak jako tak. Jako jít do toho naplno na podivné postavy a události a prostě z toho všeho udělat cirkus. Mohlo by to být úplně směšné a čiré šílenství, ale pravděpodobně by to bylo přinejmenším zajímavější. Ani kopání a mlácení nebo akce nepřináší žádné vzrušení, alespoň ne v těchto prvních třech epizodách. Mnoho scén také působí poněkud uspěchaně, svým způsobem téměř fraškovitě.
Občas je tu tenký náznak nějakého drsného dramatu, kterým se dá pobavit. A neříkám, že jsem se během tří čtyřicetiminutových epizod úplně nudil. Základy pro budoucí bitvy jsou položeny a trocha složitosti je vetkána do náznaku, že věci mohou být později trochu hlasitější. Nezachrání to však pomalý příběh, který měl samozřejmě hřímat dál a odvážit se riskovat. Není pochyb o tom, že děj bude houstnout a střety budou s přibývajícími epizodami stále důležitější, a v tomto ohledu je podle mého názoru jedním z nejlepších prvků televizního seriálu to, že věci mají čas trvat. To ale neznamená, že to, co pokračuje v něčem výbušnějším, musí být nudné.
Spousta solidních hereckých výkonů, ulice zalité neonovými světly a občas pěkné prostředí jsou některá malá pozitiva, která stále prozrazují produkci s velkým rozpočtem a spoustou zklamání jinde. Možná dokážete ocenit, že je to občas také docela při zemi, ale pokud tomu všemu hodláte dát pečeť Like a Dragon, bylo by lepší, kdyby alespoň některé dialogy nebo momenty působily, jako by se blížily tomu, co často vidíme v populárních hrách a hrách se zdrojovým materiálem.