Všichni dnes známe The Godfather. Je to jeden z nejuznávanějších a nejoblíbenějších filmů, které kdy byly natočeny, a pozoruhodný příklad kinematografie v celé své kráse. Ale zjevně to tak nebylo vždy.
V nové knize s názvem Sonny Boy (díky, The Guardian) Al Pacino trochu mluvil o tom, jak natáčel The Godfather a jak to nešlo přesně podle plánu. Poznamenává, jak si myslel, že nepodává dostatečně dobré výkony a bál se, že bude z role vyhozen, čemuž opravdu věřil, že se stane, když si poranil nohu a myslel si, že je to jeho záchrana opustit film.
Pacino prozradil, že měl rozhovor s režisérem Francisem Fordem Coppolou, který mu řekl, že to "nezvládne" a že jedinou záchranou byla slavná scéna, kde se Michael Corleone mstí Sollozzovi a McCluskeymu.
"Zvrtla jsem si kotník tak silně, že jsem se nemohla hýbat. Všichni ve štábu se kolem mě shlukli. Snažili se mě zvednout a ptali se mě: Mám zlomený kotník? Mohl bych chodit? Nevěděl jsem.
"Ležel jsem tam a přemýšlel jsem, že je to zázrak. Ach Bože, ty mě zachraňuješ. Už tuhle fotku dělat nemusím. Byl jsem šokován pocitem úlevy, který mnou projel. Ukazovat se každý den v práci, cítit se nechtěný, cítit se jako podřízený, to byla skličující zkušenost a toto zranění by mohlo být mým propuštěním z tohoto vězení. Alespoň mě teď mohli vyhodit, přeobsadit Michaela do role jiného herce a nepřijít o každý cent, který už do filmu vložili.
"Kvůli té scéně, kterou jsem právě hrál, mě ve filmu nechali. Takže mě z Kmotra nevyhodili, měl jsem plán, směr, o kterém jsem opravdu věřil, že je to ta správná cesta pro tuto postavu. A byl jsem si jistý, že František to cítí stejně."
Naštěstí Pacino nebyl vyhozen, protože The Godfather vedlo k vytvoření The Godfather Part II, kde se Pacino dostal do centra pozornosti a předvedl nadčasový výkon, který dodnes vyniká.
