Adrien Brody, uznávaný herec, který stojí za oscarovým výkonem Pianista, prozradil, jakou emocionální daň si na něm tato role vybrala. V nedávném rozhovoru pro Vulture se Brody zamyslel nad svou extrémní dietou a nad tím, kam až zašel, aby ztělesnil roli Władysława Szpilmana, přeživšího holocaustu a klavíristy. Jeho oddanost postavě byla tak intenzivní, že vedla k posttraumatické stresové poruše (PTSD), vedlejšímu efektu, který podle něj pocházel z hluboké emocionální a fyzické transformace, kterou prošel.
Brody vysvětlil, jak mu úbytek hmotnosti a emocionální hloubka potřebná pro roli otevřely "hloubku porozumění prázdnotě a hladu", což zanechalo trvalý dopad. Zmínil se o boji s poruchou příjmu potravy a depresí, které přetrvávaly i po natáčení. Jeho komentáře vrhají světlo na odvrácenou stranu metodického herectví, které často vyžaduje, aby se herci ponořili do svých rolí do takové míry, že to ovlivňuje jejich duševní a emocionální zdraví.
Herec, který si vybudoval reputaci díky své oddanosti svému řemeslu, hovořil také o svých minulých rolích, které zahrnovaly metodické herectví. Od pojídání mravenců ve Ztroskotání až po nošení svěrací kazajky ve Svěrací kazajce, Brody se nikdy nevyhýbal posouvání hranic. Navzdory neúspěchům v kariéře po filmu Pianista zůstává Brody v Hollywoodu respektovanou osobností, jeho nedávný výkon ve filmu Brutalista již vyvolal oscarový rozruch. Jeho cesta od traumatu Pianisty k úspěchu jeho nejnovější role ukazuje, jak daleko se dostal, i když jizvy z jeho minulé role je těžké ignorovat.
Zatímco se Brody připravuje na další potenciální slávu v sezóně udílení cen, myslíte si, že emocionální daň z jeho minulých rolí stojí za to? Byli byste ochotni zajít tak daleko, abyste dosáhli svých cílů?